Moje ňufinky

Ouha!!! Páchnoucí ponožky spadly spolu s Artuškou přímo směrem dolů... Ve stejnou chvíli se páníčkovi rozsypalo žrádlo, škubl sebou a Merlinka si to namířila z půl druhého metru na podlahu, hotové domino! ,,Co to bylo za hřmot?" tázal se Merlinky vylekaným hlasem. Merlinka jen zavrtěla hlavičkou a něco si pro sebe zamrmlala. ,,A celý ten plán stál za starou bačkoru!" dupla si pacičkou a snažila si vylít vztek tím, že převrátila košíček dnem vzhůru. V tu chvíli si ale uvědomila, co jí pověděla Artuška a málem se rozplakala... ,,Pamatuj, jsme nejlepší kámošky a nic nás nerozdělí!" ,,To se nesmí stát, to se nesmí stát!" bědovala si Merlinka a bojovně potlačila slzy. Páníček odvrátil pohled od Merlinky, obrátil se na patě a tu si plánoval cestičku za tím bílým neposedným klubkem. Merlinka změnila svůj melancholický názor a vmžiku vymyslela náhradní plán, plán B. Artuška zaregistrovala pach a těžké kroky svého vůdce a jako mladá pštrosice zdrhla za mrazničku, kde se sch...

V tu ránu uchopí páníček kliku a připevní napáječku krysáčkům do klece... ,,Víš, co máš dělat?!" ptá se Artuška ve chvíli, kdy Merlinka odťapkává z kuchyně. ,,O mě neměj strach, dokážu si poradit v každičké situaci!" přesvědčuje Artušku. ,,Tak dobře, je na tebe spolehnutí!" povzbuzuje Merlinčino sebevědomí. ,,Od toho jsou přece kamarádky, ne?" zahleděla se do Artuščiných bojovných očí. Artuška přiběhla k Merlince a navzájem se počichaly. ,,Tak běž, honem!" vyzývá Merlinku a přiběhne opět ke stolu, kde se posilní zbytky okurek, co tu zbyly od předvčerejška. ,,Tak hurá, už to pasuje!"celý červený odvrací pohled od klece a vykročí si to rázným krokem do kuchyně... Ale v tu chvíli... ,,No Merlinko, ťuťuťu, pojď ke mně!" zamlaská a vyčkává až k němu Merlinka přiběhne. Merlinka neváhala ani vteřinu, hop a přitulila se s otevřenou náručí k páníčkovi. ,,Počkej, dám ti žrádlo, ty potvůrko jedna!" zasměje se a otevře víko s krmením pro hlodavce(lépe řečeno...