Dítko noci
Z pokoje se ozvalo nepříjemné zabzučení, znělo jak z nějakého céčkového hororu. ,,Bzzzz...Vzzzz...Bzzz." Venku to vypadalo, jak v čtyři hodiny ráno. Měsíc prosvětloval polovinu oblohy včetně vesnice. Psa, který štěkal, protože nemohl usnout. A taky Novákovic zrzavou kočku, která byla na lovu. A i pokoj, ve kterém ležela asi padesátiletá žena, sama, poněvadž muž byl na noční směně. Spala tvrdě, ani nedutala, zrovna se jí zdálo, o tom, jak peče vanilkové rohlíčky. Měla chuť na něco sladkého, ona vařit neuměla a muž měl cit jen pro slaná jídla, která musela bohužel jíst. Holt kdyby to bylo tak ob tři dny, dobře, leč pravidelné jezení domácích hranolek se už nemálo podepsalo na jejích otupených chuťových buňkách. Nebyla ale jediná, kdo měl chuť na něco sladkého. ,,Bzzzz" se tentokrát ozvalo nad jejím lapačem snů. Sestupovalo stále níž a níž a níž, až se ocitlo u jejího ramene. Chvíli to ,bzzz" ťapkalo a prozkoumávalo ,terén". Pak napnulo sosáček a... Hodiny ukazovaly se...